XVI. ročník setkání italských vozů v Poděbradech 18.4.2015
16. ročník nepřinesl z pořadatelského hlediska žádných změn. I letos jsme dostali plnou podporu města Poděbrad a všech dotčených úřadů. Město nás již za ta léta pořádání setkání italských vozů bere jako součást kulturního zviditelnění, a proto i letos převzal starosta záštitu nad naší akcí. Změnilo se však osazenstvo některých úřadů a nájemce našeho cílového místa – radiomajáku v Poděbradech. Nicméně spolupráci nic nestálo v cestě, a tak se nyní přesuňme před začátek akce do pátečního podvečera.
Od počátku týdne jsme bedlivě sledovali předpověď počasí a doufali, že ty chmurné výhledy nevyjdou. V pátek sice dopoledne lehce zapršelo, ale v Praze přes poledne i chvílemi svítilo slunce, což by bylo dobré. Páteční pražský provoz byl více než hustý, tedy nic příjemného pro starší italské stroje, někdy poněkud náchylné k přehřívání. A bohužel ani má Lancia Beta z roku 1978 nebyla v tomto směru výjimkou. S malými pauzami jsem nakonec do Poděbrad dorazil, místo slibované třetí, však až po páté odpolední.
V Poděbradech již svítilo slunce naplno a teplota se blížila sice nijak závratným, ale přesto příjemným 16 stupňům. Mezi prvními jsme přivítali i zahraniční posádku s Fiatem 128 A ze Slovenska. Letos bylo potřeba ubytovat nezvykle vysoký počet účastníků i pořadatelů, obsadili jsme celé patro ubytovny. Asi se již začíná projevovat zájem o páteční posezení a „grillparty“ v režii klubu. A tak zatímco se někteří pořadatelé věnovali své činnosti a připravovali trasu, příjezd na kolonádu či úkoly na kontroly, další připravovali grilování. Za naložené maso musíme poděkovat Mírovi Nosákovi, který se obětavě zhostil i grilování. Venkovní posezení se pozvolna měnilo v postávání a grilování s bídou přečkalo půlnoc, kdy již teplota klesala na 6 stupňů. Po byť jen půlhodinovém pobytu venku začínaly křehnout prsty. K dispozici byla společenská místnost, kam jsme se nakonec s povděkem přesunuli a v obvyklé zábavě, debatách okolo aut, setrvali až do brzkých ranních hodin.
Sobotní probouzení a přípravy probíhaly v tradičním lehkém zmatku a spěchu, kolonáda nás přivítala před osmou ranní. Místo přejímky se každým rokem o něco zmenšuje, stánkaři jsou poněkud roztahovační a letos nás vytlačil nově instalovaný stánek ovoce-zelenina. Nicméně oproti předchozím ročníkům se na přejímce netvořily fronty a v koloně tak stálo maximálně 10 vozů. Odbavení zde výrazně urychlilo přihlášení a platba předem na klubový účet. Rovněž čas čekání výrazně zkrátilo obcházení vozů ve frontě a přednostní odbavení těch, co jen vystavovali.
Okolo jedenácté, kdy končila přejímka, již kolonáda pomalu „praskala ve švech“, vozů bylo opět více než loni a letos jsme překonali rekordních 150 vozů. Jsme rádi, že nás přijelo podpořit takové množství italských vozů, kdy tentokrát většinu tvořila kategorie veteránů (30 a více let stáří), které jsme řadili i naproti přejímce. Ale ani novější produkce italských krasavců nebyla ochuzena o velmi pestré zastoupení. Modelů starších i novějších je tolik, že by jejich vyjmenování zabralo několik řádek, proto jsou samostatně vypsány na konci článku.
Trochu nás zlobila technika ozvučení a i kvůli tomu se opozdilo přivítání a krátká seznamovací rozprava s časovým plánem, či zahájení první soutěže, soutěže převleků jako doplňku automobilu. Počasí nám přálo, stále bylo polojasno a teploty do 17 stupňů se dají považovat za pěkný den. Velice pestrá a pěkná byla účast celkem deseti odvážných posádek v převlecích. Hodnotíme kladně, že letos byla laťka nasazena hodně vysoko, převleky a scénky měly slušnou úroveň. Dokonce tak slušnou, že jednu posádku odradila od účasti, protože oni dle jejich slov „Žádnou scénku neměli“, což je škoda, scénka není povinností, ale jen jakousi pomůckou pro umocnění dojmu.
Porotci nakonec ohodnotili po 5 vozech v obou kategoriích - Fiat Topolino s posádkou Patocsů, Fiat 1100 s Markem Líhmem, Fiat 125 – Petr Holeček, Fiat Uno – Sylvie Kraslová a jako poslední pak Petr Polach s Fiatem 600 D v kategorii dobové.
Kategorii recesní pak zastupoval stejný počet účastníků – Fiat 500 a Mirek Jucha s Danem Kaminským, Fiat 128 F – Pavel a Lucie Lindovi, Fiat Campagnola – Míra a Petr Nosák, Lancia Beta HPE – Ondřej, Otakar a Nela Kroutilovi a elektrovozík FANO italské firmy CEA s Otakarem Kroutilem. Jirka Najman ze spřáteleného klubu škodovek - Hundertgangu se letos premiérově, a i přes výpadek zvukové techniky, velice úspěšně zhostil role moderátora.
Během hodinové pauzy na oběd se pořadatelé přemístili na svá stanoviště po trase orientační soutěže. Rozpravu a start jsme tedy mohli uskutečnit dle plánu, v půl druhé po poledni.
Ve dvou kategoriích – klasická a Youngtimer (mladší než-li 30 let stáří) se této soutěže zúčastnilo celkem 54 posádek a trasa letos nebyla nijak náročná, do 35 kilometrů se měly vejít obě varianty itineráře. Ovšem několik překvapení se při orientační jízdě přeci jenom našlo. Opět bylo pro řádný průjezd trasy nutné správně zodpovědět testové otázky u křižovatek, hledat objekty na trase dle přiložených fotografií, či zodpovědět a najít samokontroly. Největším překvapením a letošní novinkou byla křížovka, pro jejíž správné vyluštění bylo potřeba pěšky projít rozlehlý lázeňský park na okraji Poděbrad. Dle ohlasů účastníků šlo o vítané zpestření.
Kontroly a úkoly na nich si zaslouží bližší popis. Na první kontrole leckoho zaskočilo poznávání a přiřazení správných názvů italských těstovin. Poměrně zákeřným se ukázalo i roztáčení kola z bicyklu na pořadatelem určených 10 otáček. Posledním úkolem na této kontrole pak bylo správně určit počet zapalovacích svíček v lahvi.
Na kontrole druhé museli soutěžící „házet čáru“, sám o sobě velice jednoduchý úkol, ovšem házet skákající a kutálející se gumičky z brzdových válečků bylo spíše dílem náhody. Dalším těžkým oříškem bylo skládání dopravní značky jako puzzle, což některým činilo nepřekonatelné potíže. Na rozdíl od testové otázky, kterou celkem bez obtíží všichni zvládali.
Třetí kontrola obsahovala dílem i náhodu. Soutěžící házeli speciálně vyrobenými kostkami, přičemž z nich po dopadu měli složit nápis Fiat. Dále skládali rozvodovou sadu, tedy kola a řetěz na čas – středně těžký úkol však někteří zvládali okolo 10 vteřin, základem bylo nezauzlovat si řetěz. A zbývala ještě trochu těžší testová otázka.
Poslední čtvrtá kontrola byla tradičně v cíli soutěže, v radiomajáku Poděbrady. Zde bylo úkolů dvakrát tolik a začínalo se jízdou zručnosti – ujet jeden metr, dále zastavit metr od kola spolujezdce nebo převézt a za jízdy zasunout píst do bloku motoru. Hlavu jsme motali a znalosti testovali při poznávání vnějších klik vozů Fiat, deset možností úspěšně zdolalo jen nemnoho posádek. Oproti tomu pití vody na čas metrovým brčkem bylo vzácně vyrovnané. A posledním úkolem byla oblíbená výměna kola na čas, zde budeme muset pro příště trochu upravit časové limity, i ti nejrychlejší se do něj jen tak tak vešli.
Poslední výkazy jsme vybírali od soutěžících po páté hodině odpolední a naše výpočetní centrum Petr s Ondrejem se pilně činilo. Okolo šesté odpolední jsou již všichni soutěžící po večeři a ptají se na výsledky. Nějaký čas do vyhlašování výsledků však ještě zbýval, proto jsme ho vyplnili zábavnou tombolou o hodnotné ceny.
Ceny jsou rozdány, výsledky zveřejněny, všechno snědeno. Pomalu balíme a odjíždíme zpět do zemědělky, pokračovat v načatém večeru. Venku je opět velmi chladno a tak se posezení bude odehrávat uvnitř. Složení je tentokrát komornější a stačí nám tedy kuchyňka, kde si mimo jiné prohlédneme záznamy všetečné kamery. Hodnotíme, že převleky byly letos opravdu povedené a jsme všichni zvědaví, jaký bude následující ročník. I přes značnou únavu z náročného dne zábavu rozpouštíme až po půlnoci.
Nedělní ráno se nese ve znamení vyklízení ubytovacích prostor a postupný odjezd do Kerska, kde by měly probíhat tradiční testace vozů na historickou původnost. Náhlá inspirace však nejprve naši kolonu zbývajících Fiatů zavede ke Karlovi do Podmok, kterého hodláme překvapit a zároveň vyložit potřeby z kontrol a z kolonády. Karel i Dáša jsou opravdu a nefalšovaně překvapeni, doufáme, že příjemně. Pak již míříme směrem na Prahu do Kerska. Oběd a posezení rozpouštíme po druhé hodině odpolední, čímž zakončíme letošní 16. ročník setkání italských automobilů v Poděbradech a poslední společný program.
