IX. ročník setkání italských vozů v Poděbradech 19.4.2008
Začátek sezóny tentokrát poněkud později než obvykle. Jaro bylo chladné, navíc mě čekalo problematické stěhování do jiných garážových prostor a tak na nějaké „expedice“ nebyl čas ani nálada. F 600club překvapivě sezónu také nezahajoval, přesunul totiž svou obvyklou Jarní vyjížďku až na květen. Takže Poděbrady....
Pátek, obvyklý den pro zahájení akce. Sjíždíme se v kempu Golf na okraji Poděbrad. Beru si raději dovolenou abych měl na vše dost času a mohl vyjet dříve.....
Díky ranní mlze a mé nechuti k rannímu vstávání vyjíždím nakonec až po poledni. I tak je ještě dost času, ovšem při průjezdu Prahou to v motoru nějak divně zarachtalo. Vypadla matka zajišťující řemenici vodního čerpadla, zároveň vůz nenávratně opustil zajišťující klínek a tudíž nechladím. Co teď? Náhradní matku samozřejmě nemám, provizorně to řeším zajištěním maticí, kterou nalézám pod poblíž parkujícím nákladním vozem a přesunuji se o několik stovek metrů dále, do výrobního závodu kde dělá bratránek Radek. Tam je mi promptně vypilován nový klínek a vysoustružena matka z nerezu, díky čemuž mohu pokračovat v jízdě. „Vykloktaná“ řemenice sic poněkud „hází“, ale jet se s tím dá.
Do Poděbrad ovšem přijíždím až v šest hodin odpoledne (namísto slibovaných tří hodin). Kemp se již pomalu plní vzdálenějšími účastníky a pořadateli. Po nezbytných formálních úkonech, jako je třídění potřeb pro přejímku a kontroly, si dopřáváme oddych v restauraci, tlacháme, ochutnáváme místní speciality a čekáme na další fiatáře. Ti poslední přijíždějí někdy okolo jedenácté večerní. Z restaurace jsme pak doslova vyhozeni ve dvanáct a to už je čas jít spát.
Sobotní ráno je velmi chladné, jsme rádi i za těch 6 stupňů, ale mohlo by to být lepší, navíc po pátečním sluníčku není ani památky, nebe je ocelově šedé. Zkrátka je hnusně, ale naštěstí neprší. Lázeňská kolonáda v osm hodin ještě zeje prázdnotou, nikde ani vozy ani diváci což se však rychle mění. Sjíždějí se pořadatelé a první účastníci. K jejich velkému obveselení právě rozbaluji a stavím párty stan, což se neobejde bez uštěpačných poznámek.
V devět začíná kolonáda pomalu žít a v deset je na ploše již více než 70 automobilů. Na to prachbídné počasí (z horských oblastí dokonce hlásí sněžení) je to pro nás velmi potěšující účast, diváci zaplňují kolonádu a ta doslova vře. V jedenáct je v Poděbradech na kolonádě úctyhodných 110 vozů italské provenience. Zastoupení vskutku pestré - Alfa Romeo, Lancia, Fiat, Maserati, Zastava, Siata..... Dokonce takové skvosty jako Fiat Dino Coupe či Fiat 2300 S Coupe. Vrcholí příprava zcela nové soutěže „Převlek jako doplněk automobilu“. Soutěží se ve dvou kategoriích „Dobový převlek“ a „Recesní převlek“.
Je 11:20 a začínám lehce opožděnou rozpravu, seznamuji účastníky s trasou orientační soutěže a s průběhem celé akce. Vzápětí začíná hrstka odvážných předvádět to nejlepší co našli v šatnících. A že je na co se dívat! Porota složená z pěti členů klubu to má věru těžké. Dobový převlek Marka Líhma k vozu Fiat 1300 nepostrádá šarm, navíc je doplněn dobovou videokamerou. Oproti tomu Martin Slavický dokonalými pohyby předvádí zcestovalého světoběžníka, ze šestistovky vytahuje odřený kufr a deštník, poté, jako na správné přehlídce odhazuje kabát a ..... dále již naštěstí nepokračuje, byť se toho dámské osazenstvo dožaduje hlasitými projevy. Vítězný převlek v dobové kategorii pak uchvátil všechny, s grácií ho předvedla Petra Janečková ve Fiatu 850. A velký potlesk zasloužil i převlek posádky nejstaršího vozu setkání, Fiatu Topolino z roku 1936, Ilony a Vincence Patócsových.
Recese..... Neméně úchvatné převleky a ještě divočejší scénky. Extravagance a exhibicionismus. Míra Šonský coby bosý Hypíz ve Fiatu Ritmo. Míra Nosák jako úchvatný, nesmrtelný Elvis v limuzíně Fiat 600. A Beruška, netřeba nic dodávat, má maličkost se zhostila nelehkého úkolu doplnit oblečkem puntíkatý Fiat 600 D..... Celkem úspěšný nultý ročník „převleků“ hostil 15 posádek.
12:30, na trasu 41 kilometrů dlouhé orientační soutěže startuje první vůz. V jednu spolu s kameramanem opouštím kolonádu i já a vyjíždím na trať zjistit jak vše probíhá. Volím směr pro skupinu A. Letos totiž, stejně jako v několika předchozích ročnících, máme dvě trasy soutěže projížděné proti sobě.
Kontrolní stanoviště číslo 1 - najdi 10 rozdílů a testová otázka. Číslo 2 nacházíme na letišti – zde se odhaduje objem nádrže, na čas spouští okýnko automobilu a jezdí jízda pravidelnosti. Počasí se kazí a začíná pršet.
Pak trojka, rozřazení znaků automobilky Fiat podle roků výroby a oblíbené kreslení v zrcadlovém bludišti. 4. – zatloukání hřebíků poněkud divným kladívkem, odhad množství kapaliny a zručnostní šroubování svíček do hlavy válců na čas. Na páté kontrole byla výměna pneumatiky na čas a koulení popelnice. Koulení popelnice šlo některým více než dobře, myslím, že by se v pohodě uživili i jako popeláři...
Dále, předposlední 6. kontrola a házení gumiček z brzdových válečků na čáru spolu se zapeklitým šroubováním matky na závitovou tyč, ovšem v rukavicích. A v cíli, v kempu Golf v Poděbradech čekalo několik posledních úkolů, v morseovce šifrovaná zpráva, převezení pístu a zasunutí do bloku válce, poznávání modelů italských automobilů či ježdění s autíčkem na dálkové ovládání.
Do cíle se sjížděli účastníci spokojení i unavení, někteří bloudící a kontroly nenalézající. Vyhlášení výsledků předcházela tombola s hodnotnými taštičkami..... :-) Krátce před šestou odpolední dojela poslední posádka a mohlo se tak přistoupit ke slavnostnímu vyhlášení vítězů. Letos si cenu odnášelo výrazně více soutěžících a tak o spokojené tváře myslím nebyla nouze.
Ještě jsem odvezl kameramana do Prahy a pak si teprve mohl vydechnout. V osm večer jsme nad jídlem debatovali o právě proběhlé akci, o nové zážitky přitom nebyla nouze. Obsluha restaurace byla dnes přívětivější a tak nás čekal vyhazov až téměř ve dvě ráno. Debaty pokračovaly v jedné z chatek a spát jsme šli v příjemnou čtvrtou hodinu ranní.
Nedělní vstávání bylo o to tužší, já osobně vstal až ve tři čtvrtě na deset, přičemž od devíti hodin měly probíhat klubové testace na historickou původnost. Předseda testační komise vyspával ještě déle nežli já a testovat se začalo se zpožděním více než hodinovým. Jak jsme čekali, otestování těch 9 vozů trvalo do pěti odpoledne. Pak už se nám ani nechtělo domů.... Ještě skupinové foto do kroniky a spořádaný odjezd v koloně. Z kolony postupně odpadávaly vozy a každý se vydával sám na cestu domů.....
Kronikář Fiat Car Classic
Ondřej Kroutil
