VII. ročník setkání italských vozů v Poděbradech 22.4.2006
Letošní ročník Poděbrad mi jakožto řediteli soutěže připravil nejednu bezesnou noc a dá se říci, že i řádně pocuchal nervy.....
Stejně tak jako v předchozích letech jsme započali s přípravou setkání již koncem minulého roku, kdy byla vytyčena trasa orientační soutěže. Začátkem letošního roku pak byl zamluven kemp, připraveny úkoly, zkrátka dolaďovaly se podrobnosti. Avšak zasáhl osud v podobě přírody.....
Začátkem dubna se značně oteplilo a začalo pršet což mělo za následek celorepublikové povodně, které se nevyhnuly ani Poděbradům. Rozvodněné Labe zcela zaplavilo kemp a to místy až do výše jednoho metru. Kusé informace postupně nabývaly na konkrétnosti až bylo jasné, že průběh setkání je vážně ohrožen. Pozvánky již byly rozeslány a tři týdny před akcí tohle. Nezbývalo než začít plánovat a shánět nejen nové místo setkání a přejímky, ale i ubytování, pořadatelské zázemí, restauraci, ........
Po několika desítkách telefonátů a jednom dnu dovolené se vše podařilo zajistit a hlavním místem srazu měla být lázeňská kolonáda. Trasa soutěže naštěstí ležela mimo záplavová území a mohla proto být ponechána v původní nezměněné podobě. Trochu se pouze zkomplikovalo místo první kontroly, které nyní leželo mimo itinerář. Příjezd na nové místo přejímky - kolonádu - pak budou značeny červenými šipkami z kempu a hlavních příjezdových cest.
Páteční večer jsme trávili přípravami, jednak ubytováním, které bylo v internátu zemědělské školy a samozřejmě sobotní akce. Večer jsme trávili v restauraci Hubert u dobrého jídla, noc pak ve společenské místnosti internátu, kde atmosféra připomínala spíše klubové schůze. Zábava byla ukončena až okolo jedné hodiny ranní.
Sobota pro mě začala zvoněním budíku v 6:30, připravoval jsem potřeby pro kontroly a soutěžní úkoly. Počasí bylo nádherné - slunečné a jasné - a my doufali ve větší účast než-li doteď registrovaných 30 účastníků. Všichni pořadatelé sdíleli podobné obavy: "Jak se na účasti projeví změna místa, po šesti letech v kempu?"
Začali jsme s budováním přejímky na lázeňské kolonádě a sklízeli první ohlasy z řad účastníků i lázeňských hostů. Od lázeňských hostů zatím spíše negativní, vozy je totiž na kolonádě omezovaly v pohybu, ovšem jak automobilů přibývalo, Fiátci se stali populárními a nakonec již nebylo nikoho kdo by se u nějakého vozu se zájmem nezastavil. Přejímka oficiálně začínala v devět a vše bylo při starém, v osm hodin již stálo na kolonádě 5 vozů účastníků. O něco později jsme byli doslova zavaleni přemírou italských vozů, které se na nás hrnuly ze všech stran, přičemž ignorovaly všemožné zákazy a příkazy. Dlouhý půst po mimořádně tuhé zimě byl příčinou až překvapivě vysoké účasti, příliv nových vozů nekončil ani v jedenáct dopoledne a poslední soutěžní vůz jsme zaregistrovali ve dvanáct hodin. Celkem 94 registrovaných účastníků, k tomu pak dalších více než 30 vozů neregistrovaných a pořadatelských, zatím nejvyšší účast na námi pořádané akci.
Rozprava se opozdila za původním časovým plánem téměř o půl hodiny, začala v 11:45. Několik minut před dvanáctou pak byla odstartována orientační soutěž s délkou tratě 41 kilometrů. Té se zúčastnilo 64 posádek a přestože trasa nečinila zvláštní potíže do cíle jich dojelo 59. Jak se stává tradicí projížděla se obousměrně, aby byla celá soutěž urychlena a nedocházelo ke zbytečnému čekání na kontrolních stanovištích.
Úkoly byly tradičné zajímavé i poučné a dle slov účastníků letos "i mimořádně hravé". Však také tahat na provázku autíčko či stříkat vodními pistolkami na cíl leckoho vrátilo do dětských let. Hlavu všem zamotal úkol "zrcadlové bludiště", kdy měli soutěžící projet tužkou dráhu na papíře, přičemž ji mohli sledovat pouze jako odraz v zrcadlech. Překvapivě těžkým se ukázal i úkol "přiřaď správný typ zadní lampy k vozu Fiat" a nejvíce se líbil slalom s miniaturním autíčkem na vysílačku. Pořadatelským "trumfem" pak byl odhad okamžité hmotnosti vozu což nejeden z účastníků rychle "lovil" z technického průkazu, rozdíl odhadu oproti skutečné váze pak byl počtem trestných bodů.
Po návratu do cíle zbývalo jen zaparkovat vozy na kolonádu a čekat na vyhlášení výsledků. Poslední soutěžící přijel krátce po páté hodině a my dodrželi časový plán, v šest hodin začalo na zámku vyhlašování výsledků. Po ukončení vyhlašování a předání cen jsme ještě uspořádali pro členy klubu krátkou mimořádnou výroční schůzi a odhlasovali si vstup do VCC ČR. Mezitím již většina účastníků opustila kolonádu a odjela do svých domovů.
Zbývající fiatáři se přesunuli do restaurace Hubert, kde jsme trávili značnou část večera a konečně se mohli v klidu najíst. Před jedenáctou večerní jsme se vydali do internátu pokračovat v započaté zábavě. Krátký přejezd oživila tlačenice devíti osob v jenom autě. Tlachání pokračovalo ve společenské místnosti až do dvou ráno, kdy již přece jen byla znát únava z náročného dne.
V neděli nás opustilo první auto již po osmé ranní a do deseti i zbytek. Stihli jsme ještě krátkou prohlídku prodávaného Fiata 600 D se zajímavým počtem najetých kilometrů. Pak jsme již jeli s krátkými zastávkami u členů klubu domů.
Kronikář Fiat Car Classic
Ondřej Kroutil
