28. – 29. srpen 2009 – Víkend s Fiaty - Berounsko 2009
Tak máme za sebou další akcičku, záměrně říkám akcičku, neb účast byla oproti loňské rekordní spíše komornější. Může za to letošní pestrý program, kdy minulý týden probíhala svatba a příští týden nás zase čeká mega akce „110 let značky Fiat“. Účasti pak jistě nepřidala ani předpověď počasí, která slibovala hromy blesky.
V pátek odpoledne v půl osmé se tedy sejde poněkud komornější složení Fiatářů. Tradiční místo - kemp „Na Plešivci“ v Berouně přivítá Pedra s Fiatem 125, mou maličkost s Fiatem 850 a po roce i Zdendu Carvana s Fiatem 127.
Téměř noční výprava na dříví je nezapomenutelná, zvlášť když se plazíme do svahu v úhlu téměř 45 stupňů. Z toho si pak odnáším poučení: „Nejdříve kutálej kládu, pak se kutálej ty!“ Opékání buřtů a vyprávění u táboráku opouštíme až o třetí ranní, už je čas zalehnout.
Sobotní ráno je pohodové, sluníčko svítí, déšť se nekonal, takže spokojenost. V poklidu snídáme, prohlížíme loňskou kroniku a spřádáme program na dnešní den. Původně jsem měl na mysli trochu sobecké vyklízení jisté nejmenované stodoly, odkud jsem chtěl odvézt svůj budoucí nový stroj. Nicméně nynější majitel poněkud nečekaně odjel na dovolenou, takže co teď?
Hlásí se nám další Fiatář a vzápětí i přijíždí – Tříprsťák s malým Vojtou ve Fiatu 600 D. Probíráme možnosti a jako nejlákavější se jeví obhlídka inzerovaného Fiata 125 Special. Je to nedaleko, majitel má čas, takže jedeme.....
„Ehmm.“ obhlížíme inzerovaný skvost.
„To čalounění nic moc,“ postesknu si. Rozervané sedačky, tapecy polepené samolepkami, celé opatlané a odřené.
„To víte, staré auto, myši si na něm pochutnaly“ na to hrdý majitel.
„Lak nic moc“ zase rýpu. „A blatníky nemají žádné přechodové spáry, všechno zavařené a zakytované.
„Je to 15 let po renovaci a tehdy se to tak dělalo“ zní odpověď.
„A co motor?“
„8 let to stálo, tak zvodnatěl benzín, ale určitě to chytí....“
Zkrátka nijak přesvědčivé auto a za částku kterou nejsme ochotni akceptovat.... cca 70 tis. Děkujeme a jedeme zas o dům dál.
Návštěva u Luigiho, není doma. Co nás zaujalo, je past na mamuta, kterou má vykopanou před domem. Jen se dohadujeme, jaký to má vlastně účel.... No nic, teď se jedeme podívat ke mě do garáže na mého Fiata 128 SC. Trochu nás však ještě zdrží závada na Tříprsťákově stroji. Palivová pumpa nějak nedává..... Nejdříve se ji to snaží Martin naučit, ovšem když bezúspěšně polyká druhý litr benzínu, vzdává to a odstraňuje jedno těsnění z příruby pumpy. Pak už je vozidlo spokojené a zase uhání s větrem o závod.....
Je krátce po jedné a máme hlad, že bychom se o něj mohli opřít, ovšem hospoda otvírá až ve dvě. A tak mezitím obdivujeme zahradní skalku v podobě zarůstající Škody Octavia a pak i mé kupé.
Konečně se dočkáme a zakotvíme na pozdním obědě. Pedro si pochvaluje, že to je jak za starých časů, kdy jsme v podobném složení obráželi inzerované vozy Fiat.
Po obědě pak ještě stihneme okouknout několik málo posledních závodních strojů, které nedaleko kempu jezdily do vrchu. Zcela bezkonkurenční je ovšem v areálu stavební firmy umístěný parní válec. Při podrobnějším průzkumu zjišťujeme, že byl nedávno precizně renovován a nejspíš bude i plně funkční, nádhera.
Pozdní odpoledne patří již klasickému místu, jež neodmyslitelně patří k akci „Berounsko“, zakotvili jsme u Fandy obdivujíc jeho neobvyklou zahradu plnou Fiatů. Zkoumali jsme jednotlivé stroje a ani nám nevadilo, že Fanda nebyl doma. Zde se s námi loučí Zdenda a my se přesouváme na poslední štaci. K Tříprsťákovi.
Opékáme buřty a tlacháme nejen o proběhlém víkendu, ale i o nadcházející akci, na kterou je potřeba vozy náležitě připravit. Proto okolo desáté večer již mířím já i Pedro domů a těšíme se na nedělní přípravu svých výstavních kousků......
PS: Nebýt Zdendy a jeho účasti, letošní Berounsko by padlo. Takhle jsme podrželi tradici alespoň my čtyři. Výletní místo jsme letos nevyčerpali žádné, všechno zůstává na příští rok. Vlastně se to letos týkalo jen techniky značky Fiat, ať již inzerátů či obhlížení našich vozů. Přes výhrůžky meteorologů bylo nakonec přepychově a nic nám nechybělo. Jsem zvědav na příští rok....
|